Události posledních dní

17. listopadu 2011 v 12:38 | Camille |  Zápisníček
V poslední době jsem Vám toho moc nenapsala...neměla jsem noťas, nebyl čas. Tak teď posledních pár dní shrnu v tomto článku :)...


V pondělí jsme psali tu čtvrtletku z matiky, na kterou jsem se tak intenzivně přes víkend připravovala. První dva příklady snad v pohodě...přišla jsem ke třetímu - slovní úloze na téma aritmetická posloupnost. Absolutně jsem nechápala zadání, rozhodla jsem se tím nezdržovat a jet dál. Čtyřka v poho, pětka...další slovní úloha, tentokrát na trojúhelníky. Věděla jsem, že ten příklad už jsem počítala, ale nedokázala jsem se pohnout. Honilo se mi hlavou "Sakra, není toho zadáno nějak málo? Jak to z toho mám spočítat? Vždyť to snad nejde..."...nad příkladem jsem seděla asi pět minut a nechápala vůbec nic "Super, celej víkend nad podělanou matikou a budu mít za tři?!" V tom k nám učitelka promluvila a sdělila nám, že v naší skupině v posledním příkladu vypadl jeden údaj...jistě! Říkala jsem, že je toho zadáno málo! Po chvilce byl příklad spočítaný...tak jsem se vrátila k dokonalé trojce. Když jsem se podívala po třídě, koukali po mě zoufale spolužáci, ukázali sme si na prstech číslo 3 a všem nám došlo, že tuto slovní úlohu zatím nespočítal asi nikdo. Tak dvě minuty před koncem hodiny jsem konečně pochopila, cože mám vlastně počítat, na co se mě ptá...a nějak jsem to dala! A asi i dobře...jednalo se o počet lidí, a jelikož mi vyšlo celé číslo :D...tak snad...ale byly to nervy! :D

Odpoledne jsem šla chvilinku do počítačové místnosti, zjistit, co je nového, napsat Vám jídelníček a tak. Zkejsla jsem tam asi na hodinu. Poté jsem šla navšívit kamarádky, drbaly jsme...jedna mi vyžehlila vlásky :). Vrátila jsem se do prázdného pokoje a zasedla k slohovce, kterou jsme měli za úkol napsat na následující den. Jenže mezi tím ke mně přišly ještě asi tři holčiny. přestože už jsem byla trošku nervní, že nestíhám, bylo mi hloupé je vyhazovat. Když už jsem měla konečně chvíli klid, bylo osm pryč. Začla jsem psát...a těsně před závěrem mi začal zvonit mobil. Spolužák - chtěl se zeptat na tu slohovku a ještě na něco do školy...vrátila jsem se na pokoj, slohovku dopsala, došla se umýt...deset! Spát jsem šla v jedenáct...v jednu ráno jsem vstala, vzala si klíče od kuchyňky a šla se učit 'nemoci'. V úterý jsme psali test...a já neměla kdy jindy čas se to naučit než přes noc. Asi v půl pátý jsem byla naučená, šla si lehnout. Budík zvonil před šestou. Myslela jsem, že asi chcípnu. Jsem zvyklá se takhle učit...po nocích, po ránech. Ale už nejsem nejmladší a moje tělo to těžko nese :D!...byly dny, kdy jsem nespala vůbec...jediné, co jsem měla na paměti, že od sedmi ráno mám jízdy a musím vydržet ready alespoň do devíti. A docela jsem to zvládla :)...jízdy v pohodě až na to, že mi skočila srnka skoro pod kola! :D Já snad začnu zvířata kvůli autoškole nesnášet! :D

Do písemky dala taky zajímací otázky, ale nějak jsem něco z hlavy vytáhla, v pohodě ;). A v ten okamžik jsem věděla, že mám volno...teď můžu s klidem chcípnout s pocitem, že jsem všechno zvládla :D!

Přestože jsem si plánovala, že celé odpoledne prospím, nějak se nezadařilo. Na pokoji mě to nebavilo, bylo tam hrozný ticho, když tam nikdo nebyl. Ani noťas jsem neměla, nemohla jsem si pustit nahlas písničky nebo film...a tak jsem šla zas bezdomovčit ke kámoškám na pokoj. Jedné jsem obarvila hlavičku. Dělaly jsme hrozný blbosti :D, furt jsem se smály, totálně mi hrabalo - asi z nedostatku spánku :D! Holky šly pak na véču a já se vydala k sobě. Jdu po schodech, najednou jsem v šestém patře a totální tma!..."Co to má být?" Sedmé patro...totéž! Jdu na chodbu, všude zhasnuto! "Vždyť je teprv šest hodin!"...nechápala jsem, co se děje. Zkusila jsem rozsvítit světlo na chodbě - nic. Podívala jsem se pod dveře, na takovou tu škvírku. Ani z jednich dveří se nesvítilo. Divnej pocit. Pak jsem slyšela kamarádku, že je na pokoji. Šla jsem k nim. Seděly tam po tmě. Já se dozvěděla, že nejde elektrika. Tak jsme tam chvíli poseděly, mezi tím elektřinu zapli a vyhodili ještě dvakrát. Potom se rozsvítilo - myslely jsme, že natrvalo. A já dostala šílenou chuť! Ale na intru už nic neměla...většinou si nic podobného stejně nekupuju :D. Napadlo mě podívat se do přízemí k automatu, jestli nemají Bébéčka, že ty by mě nezabily. Dojedu dolů, jdu k automatu a najednou, TMA! Jedna holčina tam začala nadávat "Podělaná bramboráková party! Kvůli tomu tu budem jak kreténi po tmě." Nechápala jsem :D...pak kolem mě proběhly dvě vychovatelky..."Ten sporák je nějakej divnej, vyhazuje pořád jističe"...v tu chvíli mi to došlo! Na intru se konala Bramboráková party (mě se rozhodně netýkala :D)...takže nám na dvou patrech nešla elektřina proto, že pár nenažranců si šlo pro bramboráky! Zůstala jsem tam stát jak Y...čuměla na ně z otevřenou pustou dokořán. Musela jsem se pořádně nadechnout...abych to vstřebala :D! Koupila si Bébé a šla nahoru. V tom jsem potkala tu kamarádku z našeho patra. Musela jsem jí sdělit nově nabyté informace! Myslela jsem, že se mi tam na místě složí :D! Nevěděly jsme, co se na intru zas děje, ale že tam sedíme po tmě kvůli bramborákům, to by nikoho z nás ani ve snu nenapadlo! :D Se může stát jen na našem intru! Fakt ústav! Nakonec jsme se u nich sešly asi v šesti...pět nás bylo ze třídy, jedna holčina z ročníku. A znáte to, totální babinec, drbaly jsme jak o život, furt se něčemu smály. Nakonec jsme skončily asi v jedenáct, když kamarádka - předvádějící jednu osůbku, nacpala pod své megamonstrózně vytahané pyžamové tričko velký polštář. Dvě jsme se válely smíchy po zemi, ostatní to nějak ustály, ale smích se rozléhal po celé chodbě. V tom vešla do pokoje vychovatelka (už asi popáté) se slovy "Tak to nepůjde". Snažila se vypadat naštvaně, ale ak uviděla kamarádku vycpanou polštářem, začala se smát taky. My jsme se všechny rozloučily, popřály si dobrou noc a rozešly se do svých pokojů. A já byla šťastná, že si můžu jít konečně lehnout. Déle už bych to asi nevydržela...

Ve středu jsme měli na škole zvláštní program. Prváci si museli připravit prezentace na osobnosti z let 60., 70., 80. Prezentace předváděli v tělocvičně před zraky starších spolužáků. My jsme to museli šest hodin pozorovat s tím, že příští týden budeme psát na dané téma slohovky v hodinách češtiny. Já měla od půl deváté jízdy. Přišla jsem si do školy dát jen tašku, nahlásila jsem se třídní. Po mně měl mít jízdy ještě spolužák, tak jsme to všechno třídní řekli, aby pak nebyl problém. Ostatní se šli přesunout do tělocvičny. Já dala do šatny tašku a utíkala před školu čekat na instruktora. Jízdy byly fajn...já prostě nevím, jsem na to nějaká přibržděná, nevím, jak já jednou udělám řidičák, ale když jedu a někdo mi říká, co kdy mám dělat, tak to jakž takž zvládám. Projížděli jsme kolem farmy, kde se pásli koně, ovečky...kolem farmy s bílými daňky. Úplně jsem se rozplývala :).

Dojela jsem, došla si do šatny pro tašku a vydala se do tělocvičny. Vešla jsem. U dveří seděl učitelský sbor v čele s naší milou paní ředitelkou. Rozhlídla jsem se, jestli zahlédnu známé tváře. Měli vzadu ke stěně přitažené duchny :). Spolužák se zvedl a šel za naším instruktorem. Když odcházel, ptala se ředitelka učitelů, kdo je třídní. Ozvala se naše profesorka♥...s tím, že kluk jde na jízdy. Paní ředitelka měla plnou hubu keců, že si dovoluje jít na jízdy v tak významný den!...Pinda! Pokud vím, máme autoškolu zařízenou přes školu, těžko ovlivníme to, že na naší školu má instruktor čas v úterý a ve středu! Protivná ženská!

Přestávka!...o té jsem se dozvěděla, že během mé nepřítomnosti se udály pěkné věci. Naše třída byla v tělocvičně skoro první a dotáhla si dozadu tři duchny. Pár lidí se z jedné duchny zvedlo, že půjdou na záchod. Nechali si tam ale na duchnách věci, kabelky, tašky a tak. Když se vrátili, věci měli poházené po zemi a na jejich duchně seděli čtvrťáci! Ty odmítli vypadnout, se slovy, že včera měli stužkovák a že je to nezajímá. A tak se lidi sebrali s šli to řešit s učitelema. Sakra, ano, jsou to čtvrťáci a my to uznáváme, ale snad nějaká slušnost ne? To se budou chovat jak ve školce? Učitelé je poslali do prdele, jen němčinářka za nima šla a řekla jim, ať jdou jinam...a oni jí v podstatě poslali do prdele a ani o cm se nehli. A tak se část třídy přesunula ke dřevnu :-/...a ředitelka měla ještě blbý kecy, že má naše třídní nevychovanou třídu apod. My jsme nevychovaný? Ukecaný - ano, temperamentní - ano, nevychovaní - ROZHODNĚ NE! Pár lidí přišlo ještě k těm dvěma duchnám, naskládali jsme se na ně jak puzzle. Leželi jsme si vzájemně po nohách, zádech, bříškách...:D Kdyby se jeden z lidí pohnul, zbortilo by se to celý :D. Říkali jsme si, že je ale hezký, že nám to chtěj ukázat tak názorně, že aspoň víme třeba, jak se cejtili v koncentráku, když dvacet lidí spalo na jedný posteli. Naše paní ředitelka takový malý Hitler. Jak jí všichni nesnáší. Organizace byla vážně dokonalá! Prezentace promítali na zeď vepředu...my neviděli vůbec nic, protože svítilo sluníčko, jen prázdnou bílou zeď! Nepřeháním! A že bychom něco slyšeli? Též ne! Protože neměli ozvučený mikrofony! Celá škola kecala, my nejdřív taky...bylo to strašně dlouhý, nic jsme neviděli, neslyšeli...a jak jsme se tam tak po sobě váleli, začali jsme postupně usínat. Já to taky dokonale zabalila! :D A to jsem to neměla v úmyslu...ale nuda a nevyspalost z předešlého dne se asi projevily. Navíc spolužaččino pozadí byl dokonalý poštář! :D Najednou jsem se vzbudila, spolužačka se zvedla, to donutilo zvednou se i mě. Podívala jsem se, co se děje. Stála tam jedna profesorka, co na nás řvala, ať jsme sticha a ať se tu laskavě neválíme! Jednu kamarádku nevzbudilo ani tohle její divadlo, a tak dodala "A tamtu spící slečnu vzbuďte taky!"...Koukla jsem rozespale po ostatních, všichni vykulený oči, někteří naštvaní, jiní vykulení...já s polovinou obličeje přeleženou :D!

Nic delšího jsem snad nezažila! Bože, proč?! Jedna holčina si alespoň psala, kdo co předváděl, jinak bych fakt nevěděla, co mám do tý slohovky psát. Ale bude to rozhodně něco dost ironického, nejspíš až satirického! Tohle jim okořením! Musíme tam trčet, čumět do blba, do bílý zdi...a chtěj po nás, abychom takhle vydrželi šest hodin? Polovina učitelského sboru utekla v půlce programu, zbytek si tam opravoval písemky. A naše třída je tak drzá, že si dovolila chodit na autoškolu a dokonce usnout! Prváci za tohle nemohli, to naše vedení...ale my byli ještě až moc slušní! Tím, že člověk usne, nikterak neruší, taky jsme se mohli vypískat nebo třeba začít házet rajčata! :D Né, to byl vtip...ale jako...měli jsme dost. To by bylo, aby si na nás někdo nezařval už jen tak z principu. Celá škola žvaní, ale my jsme nejhorší, jako vždy, vždyť už jsme zvyklí.

Jediná pozitivní věc, jak se třída stmelila. Ve třídě máme různé povahy, různé lidi. Nejsem nějak konfliktní, dokážu vycházet skoro s každým, a tak mě se třídní rozbroje nikdy moc netýkají...ale občas tam prostě jsou. Ale je tak hezké, když jeden spolužák křičí na druhého "Tak co, jdem jim rozbít huby?" (myšleno na čtvrťáky) - co že je na tom tak hezkého? To, že tihle dva se nikdy zrovna nemuseli. Tento den nás všechny namíchl, ale zároveň sblížil...jak psychicky, tak fyzicky :D. Jen jednu slečnu asi nepřekousnu, ta se bude jak pinda chovat vždy :D...

Jediné, co bylo fajn, byly přestávky, když nám hráli v tělocvičně oldies hity jako Holky z naší školky, Né pětku ne apod. Zpívali jsme si tam, tančili...a bylo nám jedno, co si ostatní myslí...v prváku, ve druháku to řešil každý, co si o mně proboha ostatní pomyslí? To už z nás nějak vyprchalo, naštěstí...byli jsme free a sví...a bylo nám jedno, že na nás třeba ostatní blbě čumí, protože zpívat prostě neumíme :D. S kamarádkou jsme šly za jednou holčinou, čtvrťandou. Ano, byla z té neoblíbené zlodějské třídy :D. Ale ona je supr, svou třídu nesnáší...a my jí máme rádi :). Kamarádka tam přišla, a spustila "Ty jsi fajn, ona je fajn a on je v pohodě (přitom ukazovala na čtvrťáky sedící vedle nás), ale tamto, to je píča...tamto je píča, jo, tamta taky...a ty dvě...píči!" :D Ony na nás jenom koukaly a usmívaly se...A my se smály...nebyly na to schopný ani odpovědět. Ano, je nám jisté, že si pasování na konci roku pěkně vyžereme. Ale proč bychom se měli chovat slušně my, když oni jsou na nás vulgární a chovají se jak děcka ze školky?! Tohle ať si zkoušej na prváky, my jim na to zvědaví nejsme, srát si na hlavu fakt nenecháme...když nám nepomůžou učitelé, pomůžem si sami ;)....Jak srhnout tenhle podělanej den? - Byli jsme tam spolu...jedna třída...kolektiv :).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 °°Korpulentní Sea°° °°Korpulentní Sea°° | Web | 17. listopadu 2011 v 16:25 | Reagovat

Nechceš začít psát romány? :D

2 fitness-girl fitness-girl | Web | 17. listopadu 2011 v 17:07 | Reagovat

Mohla bys vydat knížku o s vých pár dnech :D Ale přelouskala jsem to celý a máš rohodně zajímavé dny :)

3 Britain Britain | Web | 17. listopadu 2011 v 19:57 | Reagovat

fíha máš to zaujímave a máš talent na písanie :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama